Zříceninu hradu Žumberk získala obec do majetku v roce 1990 bezúplatným převodem od ČSTV Praha. Již v této době byl hrad neudržovaný a chátral. Ani obec bohužel neměla z důvodu provádění plynofikace a následné opravě místních komunikací dostatek finančních prostředků na jeho údržbu.

V roce 2008, kdy stav zříceniny hradu začal být neúnosný, rozhodlo zastupitelstvo městyse , že započne s jeho konzervací.

30.4. 2008 proběhlo první jednání, na kterém bylo rozhodnuto o rozsahu nezbytných oprav. Projektovou dokumentaci zpracoval Ing. Jan Vinař z firmy MURUS S. S R. O. PRO OBNOVU PAMÁTEK z Prahy. Městys Žumberk obdržel stavební povolení a další závazná stanoviska potřebná pro zahájení prací. Celá akce byla nazvána : „Odstranění nejzávažnějších havarijních stavů a dílčí konzervace zdiva“. Cílem tohoto projektu je odstranit nejzávažnější havarijní stavy zdiva a zajistit staticky nejkritičtější místa. Současně se bude provádět dílčí konzervace zdiva s cílem zachování stop autentických stavebních a architektonických prvků.

V roce 2009 bylo osloveno několik firem, pro které ovšem nebyla zřícenina hradu Žumberk dostatečně lukrativním místem. Jedinou odbornou firmou, která byla ochotna se stavebními opravami hradu zabývat, je REHIS s.r. o. Havlíčkův Brod. Konzervaci zdiva a restaurování sgrafit pro nás provádí ak.sochař a restaurátor p. Karel Krátký.

Od tohoto roku se tedy pravidelně každoročně snažíme staticky zajistit a zrestaurovat část zříceniny.

Na opravy také přispívá Pardubický kraj a Ministerstvo kultury ČR. Od zahájení prací jsme získali 340 000,- Kč.

Díky pomoci památkářů, archeoložky , projektanta , zhotovitele a restaurátora , se nám postupně daří vrátit alespoň částečně Žumberku jeho dominantu. Bez těchto obětavých spolupracovníků by byl zánik zříceniny hradu Žumberk neodvratný.

Historie hradu

Historie hradu

"Hrad Žumberk stojí na opyši vysokého ostrohu, jehož stráně na západ velmi příkře, na východ však mnohem povolněji spadají; hned za ním jest dvůr, potom kostel a konečně městečko, hlavní svou částí výšinu, ale ostatně i část stráně a údolí zaujímajíc. Cestou vozovou do kopce stoupajíce, dojdeme brzo kostela, jenž za dob nedávno minulých nadobro přestaven a změněn byl... Vedle kostela v čele proti dvoru bývala studeň 8 sáhů hluboká, Dvůr stojí na tom místě, kde stával již od založení hradu. Dříve měl 6 rozdílných stavení, ale po posledním ohni východní tři stavby zbořeny a na místě jich jedno dlouhé stavení postaveno. Za dob středověkých zajisté dvůr ten s kostelem a prázdnou prostorou východně od hradu ležící dřevěnými ploty byl hrazen, neb jinak by se byl přístup ke hradu velice usnadnil; bylť tedy slabým sice, ale dosti rozsáhlým předhradím, obsahuje vedlé stavení hospodářských také domy čelední, byt úředníkův a j.

Hrad mající podobu pětihranu ostřinou k jihu obráceného, oddělen jest od ostatního ostrohu na třech stranách hlubokým a širokým příkopem, totiž na severní, východní a jihovýchodní straně; na této poslední jest val, jenž se potom v dotčenou již prázdnou prostoru rozšiřuje. Ve příkopě viděti jest ještě sklep starý, kterého se však již neužívá. Venkovská ohrada hradu stála ve příkopě samém, takže se z něho kolmé zdi do výšky kolika sáhův nesly, ale jen na dvou místech tak se zdi spatřují, poněvadž veliká jich část se zřítila a do příkopu sesula.

Brána bývala na té straně ke dvoru; posud dobře poznati prohlubeninu čtverhranu zdmi zavřeného, kudy býval průjezd do hradu. Nyní se jde ke hradu skrze příkop a přichází se bez překážky na prostranné nádvoří nízkou suchou travou porostlé, jež kromě vysokých zřícenin dvě hrušky krášlí. Kdysi obkličovaly jej na všech stranách buďto vysoké hradby, k nimž dřevěné chýše přistavěny byly, aneb stavení, ale jen na západní straně se jediná zeď vysoká zachovala; všecko ostatní se zřítilo a již jen po základech se pozná. Krutě se tu ve zříceninách řádilo: neb nádvoří a též ostatní místnosti pěkně urovnané ukazují, že tu kamení nezůstalo ležeti, nýbrž do městečka bylo odvezeno; také nemůže vysvětleno býti, aby hrad před stoletím ještě obydlený tak rychle byl zpustl, nýbrž to pravdou jest a podáním se potvrzuje, že klenby a zdi bourali a celé spousty kamení ke stavbě dvoru odváželi.

Palác neb obydlí páně stál na jižním konci hradu a skládal se ze tří oddělení, z nichž zdi 4 - 10 sáhů vysoké zbyly. Venkovské zdi do znamenité výše jdouce, ukazují ještě zbytky rustiky 16. století, jíž okrášleny stěny za vlády Zárubův z Hustiřan; ve vnitřku se ještě spatřují zbytky bílé omítky, kteráž bývala v pokojích a světnicích. Z oddělení západního, ještě nejlépe zachovaného, jest rozkošný pohled na hlubokou rokli a protější lesnatou stráň; povídá se, že neb. Vincent kníže z Auersperka často na zříceniny přicházeje, tuto si pokojík zříditi chtěl, aby se mohl pohodlně pohledem na pěkné údolí pobaviti, ale že z toho pro smrt jeho sešlo.

Na všech čtyřech stranách býval hrad obklíčen parkány, které již dotčenou hradbou ve příkopě stojící zavřeny byly a v čas obléhání dosti místa na postavení prakův a rozložení posádky poskytovaly. Šlo se k nim buď přímo ze brány, nebo z hořejšího hradu dvířkami kulatě sklenutými, jež se posud spatřují, aneb podzemními chodbami, kterých není již viděti. Na straně západní přehrazen byl parkán zdí, aby nepřítel, kdyby sem vnikl, hned všech parkánův opanovati nemohl; bylť však i hořejší hrad tak zřízen, že se i po opanování parkánů ještě držeti a nepříteli statně odporovati mohl. Zvláštní věc u Žumberka se nachází. Nikdež nelze totiž spatřiti věže, kromě té jediné, v níž brána bývala. Zdá se, že bývala tu věž, ale že se záhy rozvalila."

"Původní jméno hradu je Sunenberg. Souditi lze z tohoto německého jména, že povstal hrad Žumberk na konci 13. století, když stavěny hrady na kopcích a návrších a dávána jim jména německá.

První nám známý majetník hradu byl nepokojný vladyka Pilunk ze Žumberka, jenž pro škody učiněné v Nížkově, Svrakově a Pozděšíně (1318) pohnán byl do soudu zemského. V témže století byli v držení hradu páni z Boskovic. Vaněk z Žumberka řečený z Boskovic podával r. 1380, 2. července kněze ke kostelu Skalickému. Po něm byl držitelem hradu Kuník Kavalec ze Žumberka, jenž před r. 1402 zemřel. Na spásu duše jeho darován jest t. r. dne 13. ledna plat kostelu sv. Mikuláše v Praze. Nástupcem jeho byl Jan Kavalec z Lipoltic jinak ze Žumberka, kterýž roku 1415 stížný list ke sboru kostnickému zpečetil. Jeho nástupce (snad syn) Vaněk (okolo r. 1420) držel též Přestavlky a zapsal se r. 1440, 17. března na sjezdu Čáslavském k landfrídu čtyř krajů spojených."

Další četné majitele žumberského hradu a panství přejdeme (zájemce je nalezne ve shora zmíněném díle Sedláčkově). Počátkem 17. století měl hrad dokonce majitele dva - až r. 1623 se Lidmile Zárubové z Lobkovic podařilo obě části panství opět spojit. Když Rudolf Josef svob. pán z Lisova a na Stránově prodal r. 1700 panství Žumberk Josefovi Františkovi hraběti ze Šenfeldu, majiteli Seče, Nasavrk, Orla, Bítovan a Zaječic, neobydlený hrad Žumberk pomalu pustl a byl rozebírán jako lom stavebního kamene. Ještě v letech 1760-1770 na hradě bydlel jistý lékař Devoty.

Od r. 1926 do r. 1948 o hrad pečoval Klub českých turistů, jenž také provedl nezbytné zajišťovací práce, dnes se o něj stará úřad městyse.