Spolky
Klub žen
V měsíci květnu r. 1952 vydal krajský Národní výbor v Pardubicích oběžník o zřízení výboru žen při MNV. Dle tohoto oběžníku výbor žen v Žumberku má mít 8 členek. MNV spolu s výborem NF vybral tyto osoby do výboru žen :
Blehová Jarmila, Hudcová Růžena, Chourová Marie, Janečková Františka, Kábelová Zdeňka, Kumpanová Hedvika, Ouřecká Františka a Stehnová Miloslava.
Výbor žen spolupracoval s MNV hlavně při zajišťování ženských brigád na polní práce v JZD a na okopávku i sklizeň cukrovky v Honbicích. V roce 1967 byla z výboru žen utvořena celostátně nová organizace SČŽ – Svaz československých žen, později se zkratkou ČSSŽ. Po sametové revoluci v roce 1989 stále ještě pracoval ČSŽ, který ovšem s postupem času svou činností přestal splňovat potřeby svých členek.
14.4.2003 bylo v Žumberku zaregistrováno občanské sdružení „Klub žen“, který navázal na dlouholetou činnost žen v naší obci. V současnosti se zabývá především pořádáním akcí pro děti a ženy, aktivně se podílí na akcích pořádáných městysem Žumberk.
SDH Žumberk
Založení sboru dobrovolných hasičů
Sbor dobrovolných hasičů na Žumberku byl založen v roce 1881 přičiněním starosty obce Františka Boháče a učitelského sboru žumberecké školy. V době založení měl sbor 27 činných členů a 29 přispívajících, počet až do roku 1948 kolísal od 20 do 30 členů. Sbor zahájil svou činnost pod heslem: „Vlasti k oslavě, bližnímu k ochraně“.
Prvním starostou sboru byl zvolen Jan Vařečka, řídící učitel, a členy výboru byli: Antonín Bakeš, rolník, čp. 10; František Boháč, rolník a starosta obce, čp. 9; František Černík, mlynář, čp. 44; František Dušek, malorolník, čp. 14; Jiří Smetánka,
pekař a krupař, čp. 18 a Ferdinand Weissbarth, obchodník, čp. 1. Velitelem sboru byl zvolen Antonín Motyčka, učitel.
Prvotní výstroj a výzbroj
Při založení sboru zakoupila obec v Chrudimi ruční jednoproudovou vozovou stříkačku se třemi díly konopných hadic s koncovkami, 26 hasičských pracovních obleků z režného plátna, kožené lakované přilbice s mosazným hřebínkem, dva sekáče s pilkou, pásem a pochvou z lakované kůže pro velitele a podvelitele, 10 úplných výzbrojů pro lezce, sestávající z koženého pásu podšitého červeným vlněným popruhem, ze sekerky s nosákem v kožené pochvě, z hákové karabiny s pérem, z konopné smyčky a z pomocného hřebu. Dále bylo zakoupeno 25 pásů pro ostatní mužstvo, 10 sekyrek se špicemi, 4 bourací sekyry, 1 dvouhlasná signálová trubka pro velitele a 1 poplachová trubka, obě s červenými vlněnými šňůrami.
Roku 1886 byla zakoupena nová čtyřkolová vozní stříkačka dvouproudová se vším příslušenstvím za 800 zlatých, na kterou obec přispěla částkou 500 zlatých a sbor ze svých prostředků 300 zlatých.
Současně rozšířil sbor svou výzbroj o 1 ruční stříkačku o dvou pístech, jednu o jednom pístu, obě s konopnými hadicemi a plechovou koncovkou, 9 konopných košů a lejtu na vodu, 2 železné háky k bourání, 2 vidlice k podpírání hadic, 1 sekeru s nosákem na bourání, 4 střešní bodcové žebříky a 35 dvouhlasných píšťal.
SDH v našem městysi patří v okolí k nejstarším a přes všechna úskalí funguje dosud.